Historický šerm
HEMA (Historical European Martial Arts) tedy evropská historická bojová umění nebo v Čechách spíše zaužívaný termín historický šerm je moderní rekonstrukce a interpretace starých bojových stylů a technik, které se používaly v minulosti. Historický šerm se zaměřuje hlavně na bojová umění, která se praktikovala během středověku a renesance, a také v dalších historických obdobích.
Většina stylů historického šermu se liší od moderních sportovních bojových umění, jako je například box, karate nebo taekwondo. Tyto moderní sportovní styly jsou často založeny na západním a východním stylu bojových umění, které se vyvinuly až v 19. a 20. století. Na druhé straně, styly historického šermu jsou založeny na záznamech, pramenech a literatuře, které popisují starší bojové techniky, strategie a taktiky.
Historický šerm může být provozován jako sport, ale často se také používá jako forma reenactmentu historických bitev a soubojů. Prostřednictvím historického šermu si lidé mohou procvičit a vylepšit své bojové dovednosti, stejně jako se dozvědět více o historii a kultuře dané doby.
Šerm jako bojové umění
Umění boje se v Evropě hojně pěstovalo již od starověku. Bylo převážně užíváno k vojenským účelům, také však k sebeobraně, a tak se dost překotně vyvíjelo s ohledem na vývoj zbraní a zbrojí. S ohledem na tuto skutečnost se nám bojové umění, tak jak bylo provozováno ve středověku, nezachovalo v původní podobě. Střípky z původních středověkých způsobů boje můžeme v současnosti pozorovat v upravených sportovních formách, jako je například řecko-římský zápas či sportovní šerm. Chceme-li se tedy věnovat způsobům boje našich předků - tak jak bojovali ve středověku či renesanci, je třeba toto umění znovu oživit pomocí rekonstrukční činnosti z dochovaných písemných pramenů.
Škola evropských historických bojových umění DIGLADIOR má svojí výzkumnou sekci, která se této bohulibé činnosti věnuje. Naším cílem je oživit dochované způsoby boje a sebeobrany, tak jak se provozovali ve 14. - 16. století. Hlavním těžištěm naší rekonstrukční a interpretační činnosti je šerm dlouhým mečem, Ringen (zápas), šerm tesákem a boj dýkou, a také šerm mečem a pukléřem. Dále se pak snažíme o rekonstruování boje s tyčovými zbraněmi, jako jsou halapartny, bojová kladiva, píky, oštěpy a hole.
V poslední době jsme se též začali věnovat interpretacím boje ve zbroji tzv. Harnischfechten.
Co si můžeme představit pod pojmem rekonstrukce či interpretace šermu z fechtbuchů?
Jedná se o celkem složitý proces, jenž v sobě zahrnuje velké množství úkonů. Nejprve je třeba vyhledat primární prameny zabývající se daným způsobem boje, nejčastěji tzv. Fechtbuchy či Ringbuchy. Většina těchto knih jsou rukopisy, je tedy nezbytné daný rukopis převést do strojopisu – provést transliteraci či transkripci. V námi preferovaném období (14. - 16. stol.) je většina pojednání o šermu psána německy, další pak latinsky, italsky, francouzsky či anglicky. Dalším krokem je tudíž překlad traktátů do češtiny.
Již celá tato činnost je sama o sobě značně časově náročná a přesto stále ještě nebojujeme.
Teprve ve chvíli, kdy máme nalezené zdroje a jsou převedeny do srozumitelné formy (viz výše), můžeme začít interpretovat dobový způsob boje. Jedná se o snahu provést danou techniku šermu či zápasu tak, jak je popsána či namalována. Současně musí být tato technika funkční, smysluplná a také účelná. Toto je nikdy nekončící proces, kdy jsou techniky podrobovány zátěžovým testům v podobě sparingů a turnajů v plné rychlosti i síle. Dále pak jsou znovu konfrontovány s písemnými prameny a iluminacemi, zda opravdu přesně odpovídají popisu, ale také zda odpovídají danému systému boje. Například, pokud je uvedeno ve fechtbuchu lichtenauerovské tradice, že noha následuje sek, tedy, že nejdříve sekám, a až poté provádím krok, tak bych toto základní pravidlo měl dodržet ve všech technikách. Pokud ho někde nedodržím, je třeba se vrátit zpět a interpretaci techniky pozměnit tak, aby nepopírala principy lichtenauerovské tradice.
Na závěr je třeba konstatovat, že námi prezentované a vyučované techniky šermu, nejsou žádná dogmata, ale pouze naše rekonstrukce a interpretace toho, jak se v dané době mohlo bojovat.