přinášíme vám krátký souhrn českých dějin v chronologickém přehledu, tak jak jej publikoval roku 1906 K. VOROVKA professor c.k. ústavu učitelského v Praze.
Přehled nejdůležitějších dějů českých
Kolem 500 př. Kr. Bojové z Gailie přes Rýn pronikli do zemí českých.
Kolem narození Kristova Bojové ustoupili Markomanům.
Kolem r. 500 po Kr. praotcové nynějších Cechoslovanů zalidnili znenáhla nynější Cechy, Moravu a Slovensko.
623. Samo porazil Avary a 630 vojsko franckého krále Dagoberta.
662. † Samo. Říše jeho se rozpadla.
Kolem 700. Krok, Libuše a Přemysl, praotec českého rodu panovnického.
Kolem r. 800. Karel Veliký uvedl Čechy v poplatnost.
Až do r. 870 v Čechách Přemyslovci: Nezamysl, Muata, Vojen, Vněslav, Křesomysl, Neklan, Hostivít. Bitva na Tursku.
Kol 830. Mojmír, moudrý kníže moravský, křesťan.
846. Mojmír německým králem Ludvíkem trůnu zbaven, synovec jeho Rostislav knížetem učiněn Válka Hostivítova s Ludvíkem.
863. Konstantin (Cyrill) a Metoděj Rostislavem do Moravy povoláni.
867. Cesta sv. bratří Konstantina a Metoděje do Říma.
869 † Cyrill v Římě.
870. Metoděj posvěcen na arcibiskupa Velehradského, Rostislav synovcem svým Svatoplukem vlády zbaven.
870-894 v Čechách Bořivoj, v říši Velkomoravské Svatopluk.
873. Bořivoj a Lidmila pokřtěni. Prvý křesťanský chrám v Čechách na Levém Hradci.
885. † sv. Metoděj na Velehradě.
894-912. Spytihněv I
Brzy po r. 900 vítězství Maďarů nad vojskem německým i slovanským: pád říše Velkomoravské.
912-921. Vratislav I
921. Sv. Lidmila na Tetíně zardoušena.
92-923. Drahomiř vládkyní.
923-935. Václav svátý. Založení chrámu sv. Víta na hradě pražském.
935-967. Boleslav I.
950. Král německý Ota I. před Prahou, Boleslav pokořil se.
955. Maďaři poraženi u Augsburka a na hranici české; Boleslav připojil k říši své Moravu a Slovensko, jakož i úříčí horní Odry a Visly.
967-999. Boleslav II. Říše česká nejrozsáhlejší.
973. Biskupství Pražské založeno. Dětmar Sas, první biskup. Prvý klášter (panenský) u sv. Jiří v Praze.
982. Vojtěch druhým biskupem pražským.
997. † sv. Vojtěch smrtí mučednickou.
999-1002. Boleslav III. Říši české odňaty její země vedlejší.
1002-1003. Vladivoj.
1004. Posádka polská Boleslava Chrabrého z Čech vypuzena. Oldřich a Jaromír dobyli Prahy.
1004-1012. Jaromír
1012-1037. Oldřich.
1028. Břetislav, syn Oldřichův, dobyl Moravy nazpět.
1032. Oldřich založil klášter sázavský.
1038-1055. Břetislav I.
1039. Válečná výprava do Polska. Ostatky sv. Vojtěcha z Hnězdna přivezeny do Prahy.
1040. Vojsko Jindřicha III. poraženo u Domažlic.
1041. Jindřich III. zvítězil nad Břetislavem, jenž potom odřekl se Polska.
1055. Zákon staršinství o posloupnosti v rodě Přemyslovců.
1055-1061. Spytihněv II.
1061-1092. Vratislav II.
1083. Jindřich IV. dobyl Říma pomocí Čechů.
1086. Vratislav II. na království korunován.
1092-1100. Břetislav II. Bohoslužba slovanská v Čechách zanikla
1100-1107. Bořivoj II. (Vyhnán z Čech Svatoplukem).
1107-1109. Svatopluk.
1108. Rod Vršovců vyhuben.
1109-1125. Vladislav I.
1125. † Kosmas, prvý dějepisec český.
1125-1140. Soběslav I.
1126. Vítězství Čechů nad Lotarem, králem německým, u Chlumce.
1140-1173. Vladislav II.
1156. Vladislavu II. udělen titul královský doživotně.
1158. Čechové před Milánem.
1173-1178. Soběslav II.
1197. Doba stálých sporův o trůn a stálých změn mezi Přemyslovci.
1179-1189. Bedřich;
1189-1191. Kunrát Ota.
1191. Václav II.
1192. Přemysl Otakar I.
1193-1197. Jindřich Břetislav.
1197. Vladislav III. (Svorný) pro bratra svého Přemysla Otakara odřekl se trůnu.
1197-1230. Přemysl Otakar I., prvý dědičný král český.
1204. Papež Innocenc III. potvrdil důstojenství královské v Čechách na věčné časy.
1216. Přemysl Otakar zrušil Břetislavův zákon staršinství a uvedl posloupní prvorozenství v rodě Přemyslovcův.
1230-1253. Václav I. (jakožto král český). Rytířství v Čechách.
1241. Tataři poraženi u Olomouce.
1246. Vymřel po meči vévodský rod babenberský (rakousko-štýrský).
1251. Králevic Přemysl od stavů rakouským vévodou zvolen.
1260. Vítězství Přemyslovo nad Belou IV. králem uherským, u Kressenbrunna na Moravském poli.
1269. Zdědil Přemysl po příbuzném vévodovi Oldřichovi Korutany a Kraňsko.
1276. Rudolf Habsburský vtrhl do Rakous; Přemysl přemožený vzdal se všech zemí, jichž nově byl nabyl.
1278. Přemysl podruhé poražen Rudolfem u Suché Kruté na Moravském poli zradou Miloty z Dědic, i padl v boji.
1278-1283. Ota Braniborský správcem země české.
1283-1305. Václav II.
1297. Václav II. korunován na království České.
1300. za krále polského korunován; první České groše raženy v Hoře Kutné.
1305-1306. Václav III., poslední Přemyslovec.
1305. vzdal se koruny uherské (uprázdněné po vymření rodu Arpádova).
1306. zavražděn jest v Olomouci.
1306-1307. Rudolf I. Habsburský.
1307-1310. Jindřich Korutanský.
1310-1347. Jan Lucemburský.
1319. Budišínsko k říši České přivtěleno.
1322. Chebsko králi českému léno dáno.
1327. Většina Slezska koruně české poddanou učiněna.
1344. Položen základ k novému velechrámu sv. Víta na hradě pražském. Biskupství pražské povýšeno na arcibiskupství.
1346-1378. Karel I. (jakožto císař římskoněmecký toho jména Čtvrtý).
1348. Karel založil Nové město pražské, universitu pražskou, hrad Karlštejn a klášter na Slovanech.
1364. Slezská knížectví Svidnické a Jovorské i dolní Lužice přivtěleny k říši České.
1373. Karel nabyl koupí Braniborska.
1325-1400. Tomáš ze Štítného,
1378-1419. Václav IV.
1409. Dekret kutnohorský.
1410. Hus v klatbu dán; knihy Wiklefovy v Praze spáleny.
1415. Hus v Kostnici upálen; Braniborsko postoupeno Friedrichu Hohenzollerskému.
1419-1437. Zikmund.
1420. Vojsko Zikmundovo na Žižkově poraženo.
Dvojí veliká porážka vojů královských pod Vítkovem a pod Vyšehradem.
1421. Vítězství Husitův u Žatce.
1422. Vítězství Husitův u Německého Brodu.
1424. † Žižka u Přibyslavě.
1426. Veliké vítězství Husitův u Ústí nad Labem.
1427. Vítězné vpády Husitů, vedených Prokopem Velikým, do Rakous a do Slezska. Bitva u Tachova.
1431. Vítězství Čechův u Domažlic.
1434. Bitva u Lipan.
1436. Kompaktáta přijata, Čechové podobojí smířeni s církvi římskou, Zikmund přijat za krále.
1437-1439. Albrecht Rakouský.
1439-1452. Čechy bez krále.
1444. Jiří Poděbradský, nejvyšší hejtman.
1452-1457. Ladislav Pohrobek.
1458-1471. Jiří Poděbradský králem. - Vznik jednoty Bratrské.
1467. Válka domácí mezi králem a zpurným panstvem.
1468-1478. Druhá válka husitská.
1469. Matyáš uherský u Vilémova poražen.
1471-1516. Vladislav II. (Jagajlovic).
1485. Sněm kutnohorský.
1516-1526. Ludvík (Jagajlovic).
1517. Smlouva svatováclavská.
1526-1564. Ferdinand I.
1547. Odboj stavů českých a krvavý sněm v Praze.
1558. Jesuité do Čech povoláni.
1561. Obnoveno arcibiskupství Pražské.
1564-1576. Maximilian II.
1576-1611. Rudolf II.
1599. † Daniel Adam z Veleslavína.
1611-1619. Matyáš.
1617. Ferdinand Štýrský na království České korunován.
1618. Vzpoura česká.
1620. Bitva bělohorská.
1620-1637. Ferdinand II.
1627. Obnovené zřízení zemské.
1634. Valdštejn v Chebě zavražděn. Vítězství císařských u Nördlink.
1636. † Karel ze Žerotína, vysoce učený spisovatel a podporovatel věd a umění.
1637-1657. Ferdinand III.
1648. Švédové vedeni Königsmarkem opanovali Hradčany a Malou stranu v Praze; mír vestfálský, konec války třicetileté.
1657-1705. Leopold I.
1670. † Jan Amos Komenský v Amsterodamě.
1705-1711. Josef I.
1714-1740. Karel II. (jako císař římskoněmecký toho jména VI.).
1720. Pragmatická sankce přijata v Čechách.
1740-1780. Marie Terezie.
1742. Marie Terezie odstoupila mírem vratislavským Friedrichovi II. většinu Slezska a hrabství Kladské.
1757. Fridrich II., král pruský, poražen u Kolína.
1780-1790. Josef II.
1790. Král. česká společnost náuk založena.
1790-1792. Leopold II.
1792-1835. František I. (jakožto císař římsko-ně mecký II.)
1818. Museum království českého zřízeno.
1830. Matice česká zřízena.
1835-1848. Ferdinand V. (I.) Dobrotivý. Od roku
1848. František Josef I.
1860. Rakousko státem konstitučním, od r.
1868 říše Rakouskouherská.
1876. † František Palacký.
1880. Ústřední Matice školská založena.
1882. zřízení České university.
1883. Národní divadlo vyhořelé r. 1881, znova dostaveno.
1890 Česká akademie císaře. Františka Josefa I. pro vědy slovesnost a umění.
1891. Jubilejní výstava v Praze.
1895. Národopisná výstava v Praze.
