Jak si zajistit vítězství dle Talhofferova fechtbuchu díl druhý

Přinášíme Vám další překlad dobového materiálu od historika Ondřeje Vodičky. Jedná se o pokračování způsobů věštby na výsledek souboje z Talhofferova rukopisu z roku 1443.

Johannes Hartlieb: Jak si zajistit vítězství[1], aneb Onomantia, část druhá[2], 1434[3] (německy):

  1. Popíši vám Pythagorovo schéma
  2. Dále Ptolemáiovo schéma
  3. Dále jedno Platónovo schéma
  4. Dále jedno schéma od Aristotela
  5. A jedno schéma od [Albohazena] Halyho

Tato schémata naleznete popsána dále.

V těchto schématech lze nalézt výsledek šermířského, zápasnického, jízdního nebo jakéhokoliv jiného souboje. Také v nich lze najít, který ze dvou bližních zemře, zda se nemocný uzdraví, zda je nějaký den vhodný [pro nějaký riskantní podnik] a zda je nějaká rada dobrá nebo špatná.

Měli byste vědět, že schémat je pět a pokud ve všech naleznete tentýž výsledek, tak se předpověď dozajista vyplní. Pokud jsou však předpovědi rozporuplné, je ve výpočtech nějaká chyba. Některá schémata se počítají se třiceti znaky abecedy [respektive jejich číselnými hodnotami], některá s devíti, některá se sedmi, podle toho, o které schéma se jedná. Jak dále vysvětlím, každé jednotlivé schéma má svůj konkrétní počet znaků abecedy [respektive jejich číselných hodnot].

Dále také vězte, že všechna tato schémata jsou odvozena z astronomie. Píší se do nich jména v latině a latinskými literami, ne jinak. Je třeba snažit se správně určit celkové číslo a následný odečet, protože chybné číslo zapříčiní obrovskou chybu.

 

Nyní představím jednotlivá schémata. To první se nazývá schéma mistra Pythagora. V něm lze nalézt, zda to, na co se člověk ptá, dopadne šťastně nebo nešťastně. Nejprve napište jméno, nebo co si přejete vědět, křídou na stůl latinskými písmeny a připište k těmto písmenům jejich číselné hodnoty, které stojí v abecedním kruhu. Od [jejich] celkového součtu odečtěte číslo 30 tolikrát, kolikrát to je možné, a zbytek ponechejte. Poté dosaďte druhou stranu, to jest jméno toho druhého, rovněž s číselnými hodnotami písmen, a dejte pozor, ve které části kruhu se nachází výsledek.

Zaprvé je třeba vědět, že toto schéma je rozděleno na šest polí, jak vám ještě ukáži. Horní střední část znamená právo, štěstí, vítězství, život a vše dobré. Nahoře po pravé ruce to také znamená štěstí, a přestože se k tomu pojí malé zdržení, dopadne to dobře. Nahoře vlevo to dopadne dobře, ale celá záležitost visí na vlásku [a nepůjde to tak lehce], jako kdyby to číslo stálo v tomtéž řádku [vpravo - tam se to podaří spíše]. [Pokud se jedná] o šerm, použij tatáž čísla, ale stane se to jen s největším vypětím(?). Tak je tomu ve všech věcech.

Vespod si všimněte, že to, co stojí uprostřed, znamená rychlou smrt a ztrátu ve všech věcech. Čísla napravo znamenají ztrátu, smrt a prohru ve všem, na co se ptáte, ale je v tom malé zdržení. Čísla po levé ruce znamenají ztrátu, smrt, neštěstí a prohru, avšak člověk si [do poslední chvíle] myslí, že vyhraje, a přesto prohraje. A podle toho se řiďte.

[…][4]

Toto je první schéma velkého mistra Pythagora. V tomto abecedním kruhu spočítejte hodnotu písmen ve jméně spolu s číslem stáří měsíce[5] a odečtěte 30 tolikrát, kolikrát to jen jde. Co pak zbude, to vyhledejte v prvním rozděleném schématu. Pokud správně najdete číslo v jednom z polí, tak to znamená to, co tam naleznete.

Pythagorovo schéma[Obr. 1: Pythagorovo schéma.

Horní polovina:
1, 2, 3, 6, 7, 10 – je to dobré, avšak téměř to nevyjde; 11, 13, 14, 16, 17, 18 – je to velmi dobré; 21, 22, 23, 25, 26, 27 – je to dobré, avšak skrývá se v tom malé zdržení.

Spodní polovina:
4, 5, 8, 9 – je to zlé, avšak člověk si [do poslední chvíle] myslí, že vyhraje; 12, 15, 19, 20 – je to zlé a rychlé; 24, 28, 29, 30 – je to zlé a skrývá se v tom malé zdržení.

Abecední kruh: A 3, B 27, C 25, D 22, E 12, F 21, G 15, H 4, I 12, K 14, L 7, M 3, N 18, O 3, P 18, Q 12, R 18, S 9, T 11, V 8, X 6, Y 2, Z 1]

 

Toto je schéma podle Pythagora se všemi náležitostmi, ale je tu [ještě] další abecední kruh, který se používá pro stáří měsíce [a] den v týdnu. Neděle má [hodnotu] 55, pondělí 57, úterý 70, středa 133, čtvrtek 52, pátek 107 a sobota 68. Takto tedy počítejte den, kdy [zainteresované osoby] šermují, nebo mají svatbu, nebo [cokoliv jiného], na co se jen chcete ptát. Přičtěte k tomu pouze den s číslem a učiňte stejně, jak je popsáno výše, tedy rovněž odečtěte 30 a vyhledejte to v [prvním] Pythagorově schématu.

Ptolemáiovo schéma

[Obr. 2: Ptolemáiovo schéma, ve kterém se počítá se stářím měsíce a dnem v týdnu.

Abecední kruh: A 3, B 3, C 22, D 24, E 25, F 2, G 7, H 6, I 20, K 25, L 12, M 24, N 15, O 8, P 22, Q 13, R 14, S 9, T 8, V 5, X 6, Y 3, Z 4]

 

To je schéma velkého mistra Platóna:

Platónovo schéma

[Obr. 3: Platónovo schéma.

Horní polovina:
1, 2, 3, 4, 7, 8 – zdraví; 11, 14, 13, 16, 17, 18 – štěstí; 20, 22, 23, 26, 20, 17 – blaho/úspěch

Spodní polovina:
5, 6, 9, 12 – zoufalství; 15, 19, 21, 24 – smůla; 25, 28, 19, 30 – bídná smrt]

 

Nyní vysvětlím abecední kruh v Platónově schématu, pomocí kterého lze zjistit, zda bude mít nějaký člověk štěstí ohledně obchodu, cestování, souboje, turnaje a podobně, co si jen přejete vědět. Vezměte křestní jméno s čísly z abecedního kruhu a s číslem dne a stáří měsíce a odečtěte od toho 30 [tolikrát, kolikrát to je možné]. V případě onemocnění vezměte číslo dne, kdy nemocný ochořel a ulehl [na lůžko]. V případě, že chcete vědět, jaké bude manželství, nebo který ze dvou přátel [dříve?] zemře, odečtěte od jména každého z nich 7 a vyhledejte to v kole. [Pokud chcete zjistit, kdo z] duelantů, šermířů a cizích lidí zvítězí v souboji, tu od jejich jmen odečtěte 9. [Pokud chcete zjistit, který kůň zvítězí v] dostihu, vezměte číslo dne, ve kterém mají běžet, barvu každého koně, a odečtěte 9. Výsledek vyhledejte ve schématu [a řiďte se jím], ať již zjistíte špatné či dobré zprávy.

Abecední kruh

[Obr. 4: Abecední kruh a hodnoty dnů v týdnu pro Platónovo schéma.

Neděle 16, pondělí 18, úterý 15, středa 25, čtvrtek 12, pátek 15, sobota 27.

Abecední kruh: A 3, B 3, C 22, D 23, E 25, F 3, G 3, H 6, I 15, K 15, L 21, M 23, N 12, O 20, P 4, Q 21, R 24, S 20, T 18, V 6, X 6, Y 6 (Z chybí)]

 

Nyní tedy znáte Pythagorovo, Ptolemáiovo a Platónovo schéma. Ještě vám představím Aristotelovo schéma, ve kterém najdete, který ze dvou šermířů zvítězí, který z přátel či nepřátel dříve zemře a jestli se nemocný uzdraví nebo zemře. Dosaď ten den, kdy [nemocný] ochořel [nebo kdy se odehrává souboj], a jeho jméno [resp. jejich jména] do následujícího abecedního kruhu ve schématu. Poté odečti 9, pokud se to týká šermu nebo toho, zda nemocný zemře. Pokud se to ale týká přátel či nepřátel, odečti 7 a poté vyhledej ve schématu, který [z nich] zvítězí. Stane-li se pak, že ten den, kdy onemocněl, ve schématu zvítězí [nad jménem nemoci], tak [nemocný] na tu nemoc zemře, zvítězí-li ale ve schématu jméno nemoci nad tím dnem, dozajista se uzdraví. Podle toho se řiďte. Pokud jde o svatbu nebo o právní záležitost, dosaďte den události ke jménu a odečtěte to, jak jsem vám již ukázal. Dosaďte ten den a vaše číslo do níže popsaného schématu, kde abeceda stojí uvnitř.

Toto je schéma velkého mistra Aristotela:

Aristotelovo schéma

[Obr. 5: Aristotelovo schéma.

Neděle 23, pondělí 20, úterý 5, středa 20, čtvrtek 28, pátek 30, sobota 23.

Abecední kruh: A 3, B 3, C 22, D 24, E 25, F 3, G 7, H 6, I 20, K 15, L 12, M 23, N 15, O 8, P 13, Q 12, R 13, S 9, T 8, V 5, X 3, Y 3, Z 4]

 

Nyní ještě popíši pěkné malé schéma astronoma [Albohazena] Halyho. Vezměte znovu obě jména duelantů, snoubenců či přátel, tedy jejich pravá křestní jména v latině, a spočítejte to v abecedním kruhu. V případě souboje odečtěte 9, pokud se jedná o snoubence nebo přátele, odečtěte 7. To je schéma [Albohazena] Halyho.

Schéma Albohazena Halyho

[ Obr. 6: Schéma Albohazena Halyho.

Abecední kruh: A 3, B 3, C 22, D 24, E 25, F 3, G 7, H 6, I 19, K 15, L 12, M 24, N 28, O 8, P 8, Q 21, R 13, S 9, T 8, V 5, X 6, Y 3, Z 4]

[1] V originále „Über die Erhaltung des Sieges“, latinsky též zváno Onomatomantia či Onomantia. Jedná se o okultní praktiky, kterak věštit výsledek souboje či jiného důležitého procesu na základě jmen zúčastněných.

[2] První část se týká umění vybrat pro souboj správný den a hodinu tak, aby bylo dosaženo vítězství.

[3] Dílo bylo převzato Hansem Talhofferem a opsáno v jeho Fechtbuchu z roku 1443 (Forschungsbibliothek Erfurt/Gotha, sign. MS Chart.A.558). Pro tento překlad jsem však použil opis v rkp. Universitätsbibliothek Kassel, sign. 2° MS iurid. 29, jehož fotografie jsou dostupné on-line na internetových stránkách knihovny.

[4] Na tomto místě se téměř doslovně opakují odstavce o Pythagorově schématu. Patrně se jedná o písařskou chybu.

[5] Snad je tím myšleno pořadí dne v měsíci, tedy datum dnešního typu.

Comments are closed.