Mám zkušenosti se šermem – kam se zařadit?

Už máš nějakou zkušenost se šermem. Možná přicházíš z jiné HEMA školy, věnuješ se LARPu nebo reenactmentu, absolvoval jsi několik seminářů, trénoval scénický šerm nebo máš zkušenost z jiného bojového umění. Znamená to, že musíš v Digladioru začít znovu od úplných základů?

Nemusíš.

Předchozí zkušenosti bereme v úvahu, a pokud odpovídají požadavkům některé z navazujících skupin, můžeš začít výš. Nové studenty ale nezařazujeme pouze podle toho, kolik let šermují, jaké techniky znají nebo jakou mají výstroj.

Nejdřív tě potřebujeme vidět při práci s mečem a s partnerem.

Nestačí vědět, kolik let šermuješ

Dva lidé mohou říct, že se šermu věnují tři roky, a přitom mít velmi rozdílné zkušenosti.

Rozdíl není jen v tom, čemu se věnovali, ale také jak často a jakým způsobem trénovali. Někdo chodí na trénink jednou za čtrnáct dní nebo se šermu věnuje jen několikrát do roka na akcích a seminářích. Jiný trénuje pravidelně jednou týdně a další třeba dva- až třikrát týdně, případně k tomu přidává sparing, semináře nebo vlastní přípravu. Po stejných třech letech tak mohou mít za sebou velmi odlišné množství skutečného tréninku.

Jeden mohl tři roky systematicky studovat dlouhý meč podle historických pramenů, pravidelně cvičit ve dvojici a sparovat. Druhý mohl stejnou dobu jezdit několikrát ročně na akce, trénovat převážně sám nebo pracovat v systému s jinými pravidly a cíli.

Pro zařazení přitom nejde o to, který typ zkušenosti je „lepší“. Podstatné je, co je z něj přenositelné do způsobu výuky a práce, který používáme v Digladioru.

Ani samotný počet odtrénovaných hodin ale automaticky neurčuje úroveň. Záleží také na kvalitě a systematičnosti výuky, způsobu tréninku, práci s různými partnery a na tom, jaké dovednosti člověk skutečně rozvíjel.

Proto se při zařazování nedíváme jen na délku praxe. Zajímá nás hlavně to, co skutečně umíš a jak s tím dokážeš pracovat.

Co při zařazení sledujeme

Nejde o přijímací zkoušku ani o snahu nachytat tě na tom, že používáš jinou terminologii nebo provádíš některou techniku jinak, než jsme zvyklí.

Potřebujeme zjistit, zda je pro tebe i pro ostatní vhodná konkrétní úroveň tréninku.

Sledujeme především:

• jak pracuješ s tělem a zbraní,

• vzdálenost a načasování,

• kontrolu pohybu a meče,

• schopnost přizpůsobit rychlost a intenzitu situaci,

• bezpečnost,

• práci a spolupráci s partnerem,

• schopnost reagovat na zadání lektora,

• podle úrovně také to, jak dokážeš jednotlivé akce spojovat a používat v proměnlivější situaci.

Technická znalost je tedy jen jednou částí.

Pro vyšší skupinu je stejně důležité, zda dokážeš pracovat kontrolovaně, bezpečně a s ohledem na partnera.

Přicházím z jiné HEMA školy

Pokud máš za sebou systematickou výuku dlouhého meče v jiné HEMA škole, je docela dobře možné, že nebude důvod začínat od úplných základů.

Jednotlivé školy ale mohou vycházet z různých pramenů, používat odlišnou interpretaci, terminologii i metodiku výuky. Lišit se může také pořadí, v jakém se jednotlivé dovednosti učí.

Proto automaticky nepřevádíme například „dva roky HEMA“ na „středně pokročilého v Digladioru“.

Potřebujeme zjistit, co už skutečně ovládáš a kde bude nejrozumnější na tvoji dosavadní zkušenost navázat.

Nemusíš přitom všechno dělat přesně stejně jako naši studenti. Důležitější je, zda rozumíš tomu, co děláš, dokážeš se přizpůsobit zadání a pracuješ bezpečně.

Mám zkušenosti z LARPu

Zkušenost z LARPu rozhodně nemusí znamenat, že začínáš od nuly.

Můžeš už mít dobrý cit pro vzdálenost, pohyb proti soupeři, orientaci v prostoru nebo schopnost reagovat na jeho jednání.

Současně ale LARP obvykle pracuje s jinými zbraněmi, pravidly, cíli i bezpečnostními omezeními než systematický trénink HEMA s dlouhým mečem.

Některé pohybové a taktické návyky proto mohou být dobře přenositelné, jiné bude potřeba změnit.

Právě proto tě potřebujeme vidět v praxi. Samotná zkušenost s LARPovým dlouhým mečem není ani automatickou vstupenkou do navazující skupiny, ani důvodem poslat tě automaticky mezi úplné začátečníky.

Věnuji se reenactmentu nebo historickému šermu

U reenactmentu může být rozpětí zkušeností ještě větší.

Reenactment je velmi široká oblast a samotné označení „jsem reenactor“ prakticky neříká, jakou má člověk zkušenost se šermem.

Někteří reenactoři se systematicky zabývají historickými bojovými technikami, studují prameny a vedle účasti na akcích pravidelně technicky trénují. Jejich zkušenost tak může mít k HEMA velmi blízko.

Jiní se účastní především bitev. Mohou mít za sebou mnoho let bojových akcí a rozsáhlou praktickou zkušenost se skupinovým bojem, ale nikdy neprošli soustavnou technickou výukou šermu. Jsou zvyklí na konkrétní pravidla bitev, práci ve formaci nebo boj ve větší skupině, což vytváří jiný soubor dovedností než pravidelná výuka dlouhého meče ve dvojici.

Další reenactoři se soustředí hlavně na táborový život, historické řemeslo, oděv, vybavení, vojenskou historii nebo každodennost určitého období a bojové části akcí se účastní minimálně, nebo vůbec.

A existují také podoby historických akcí blížící se tomu, čemu se někdy říká „železný LARP“ – tedy boj v historizujícím vybavení podle moderně vytvořených pravidel. Taková zkušenost může být cenná pro orientaci v boji, práci s protivníkem nebo zvládání tlaku, ale nemusí mít mnoho společného se systematickou rekonstrukcí a studiem historických šermířských systémů.

Velký rozdíl tak může být i mezi dvěma lidmi, kteří se oba několik let věnují reenactmentu stejného historického období a svoji činnost označují stejným slovem.

Proto samotné označení „reenactment“ nebo „historický šerm“ ještě neříká, jak blízko má tvoje dosavadní zkušenost k tomu, co děláme na pravidelných trénincích.

Platí stejný princip: podíváme se na to, co skutečně umíš, a podle toho doporučíme vhodnou skupinu.

Pokud si chceš ujasnit rozdíl mezi HEMA, historickým šermem, reenactmentem a LARPem, podrobně je rozebíráme v článku Historický šerm, HEMA, reenactment nebo LARP: jaký je mezi nimi rozdíl?

Znám techniky ze seminářů, videí nebo samostudia

I to je užitečná zkušenost.

Můžeš znát základní seky, postoje, práci ve vazbě nebo konkrétní techniky liechtenauerovské tradice. To může začátek výrazně usnadnit.

Znalost techniky ale není totéž jako schopnost používat ji při práci s různými partnery, vzdálenostmi a reakcemi.

Člověk se může například velmi dobře naučit tvar konkrétního pohybu, ale při živější práci zatím nedokáže správně odhadnout vzdálenost nebo kontrolovat intenzitu zásahu.

Proto ani počet známých technik sám o sobě neurčuje úroveň.

Mám zkušenost z jiného bojového umění

Zkušenost z juda, boxu, karate, sportovního šermu, zápasu nebo jiného bojového umění může být velkou výhodou.

Často se přenáší:

• práce s tělem,

• koordinace,

• vnímání vzdálenosti,

• načasování,

• schopnost pracovat pod tlakem,

• zkušenost s partnerem nebo soupeřem,

• schopnost učit se pohybové dovednosti.

Práce s dlouhým mečem má ale zároveň vlastní technické požadavky.

Může se proto stát, že se v některých oblastech budeš pohybovat výrazně rychleji než úplný začátečník, zatímco technický základ dlouhého meče bude potřeba nejprve doplnit.

Musím mít složené zkoušky Digladioru?

Ne.

Zkoušky dlouhého meče a zařazení do tréninkových skupin jsou dvě související, ale odlišné věci.

Zkoušky ověřují dosaženou úroveň a vytvářejí společný referenční rámec. Nejsou ale povinnou podmínkou pro postup ve výuce.

Pokud lektor usoudí, že tvoje skutečné schopnosti, kontrola, bezpečnost a práce s partnerem odpovídají navazující skupině, můžeš do ní být zařazen i bez předchozí zkoušky Digladioru.

Stejně tak samotná složená zkouška automaticky nezaručuje zařazení do konkrétní skupiny.

Podrobněji celý systém popisujeme na stránce Výukový systém a zkoušky v Digladioru.

Chci hlavně sparovat

Tohle je důležité říct rovnou: zkušenost s nějakou formou šermu ještě automaticky neznamená připravenost na náš trénink techniky, dynamiky a sparingu.

Ve volnější práci už není přesně určeno, co partner udělá. Roste rychlost, tlak i množství situací, na které musíš reagovat.

Proto je schopnost kontrolovat sebe, zbraň a intenzitu ještě důležitější než při běžném technickém cvičení.

Nestačí tedy:

• vlastnit feder,

• mít masku a další ochranné vybavení,

• znát několik technik,

• ani mít chuť „si zabojovat“.

Nejdřív potřebujeme vidět, jak pracuješ.

Pro většinu studentů je navíc sparing součástí širšího studia šermu, nikoli náhradou systematické technické výuky.

Proč tolik řešíme bezpečnost?

Protože na tréninku nepracuješ jen sám se sebou.

Tvoje technická úroveň ovlivňuje i člověka naproti tobě.

Student může být rychlý, silný a mít dobré výsledky ve volném boji, ale pokud nedokáže kontrolovat zásahy, přizpůsobit intenzitu partnerovi nebo respektovat zadání cvičení, nemusí být vhodný do náročnější skupiny.

Naopak člověk, který ještě nezná celý náš technický systém, ale má dobrou kontrolu, rozumí práci s partnerem a rychle se adaptuje, může být pro navazující trénink připravený velmi dobře.

Bezpečnost proto nevnímáme jako něco odděleného od šermířské dovednosti.

Je její součástí.

Co když mi časově vyhovuje jen pokročilejší skupina?

Čas nebo místo tréninku bohužel nemohou samy rozhodovat o zařazení.

Pokud úroveň konkrétní skupiny neodpovídá tomu, co zatím bezpečně zvládáš, není dobrým řešením nastoupit do ní pouze proto, že se ti hodí její termín.

Můžeme ale společně hledat variantu, která dává smysl – například jinou skupinu, doplnění některých základů nebo pozdější přechod.

Jak tedy zjistím, kam patřím?

Nejjednodušší postup je:

1. Napiš nám, co máš za sebou.

Nemusíš posílat šermířský životopis. Stačí stručně popsat:

• čemu ses věnoval,

• jak dlouho a jak často jsi trénoval,

• s jakými zbraněmi máš zkušenost,

• zda máš zkušenost s ocelovým dlouhým mečem nebo federem,

• případně zda máš zkušenost se sparingem.

2. Přijď si zašermovat.

Potřebujeme tě vidět při běžné práci se zbraní a partnerem. Není potřeba předvádět maximální výkon.

3. Lektor doporučí vhodnou skupinu.

Výsledkem může být:

• začít od základů,

• nastoupit rovnou do některé z navazujících skupin,

• nejprve doplnit konkrétní část společného základu.

Cílem není zařadit tě co nejníž ani co nejvýš.

Cílem je najít skupinu, ve které na svoji dosavadní zkušenost nejlépe navážeš a současně budeš bezpečně fungovat s ostatními.

A co když raději začnu od základů?

To je úplně legitimní možnost.

Základní kurz nemusí být pro zkušenějšího člověka ztracený čas. Může ti pomoci rychle pochopit terminologii, způsob práce a technické principy, na kterých navazují další skupiny Digladioru.

Současně ale není důvod někoho nutit absolvovat celý začátečnický rok, pokud už potřebnou úroveň skutečně má.

Proto preferujeme individuální posouzení před automatickým zařazováním podle předchozí zkušenosti.